Bezcitní a nelítostní. Proč se takto lidé chovají ke zvířatům?

Jsou bezcitní a nelítostní. Řeč je o lidech, kteří nemají absolutně žádný citový vztah ke zvířatům. Jejich ledový vztah k nim, má za následek necitlivé a nadřazené chování. A to velmi často končí týráním, nebo zabitím zvířete. Proč? Pro spoustu normálně uvažujících lidí je toto prostě nepochopitelné. Nejspíš je to velmi špatnou výchovou ze strany rodičů, nebo uznávání jen sebe samé/samého. Těch faktorů může být více. Nicméně, tito lidé si ač vědomě, či nevědomě zahrávají se zákonem na ochranu zvířat. Zacházet špatně se zvířaty je totiž dle zákona trestné. 

Bezcitní lidé týrají zvířata a to i pejsky.

 

Fakta

Je přímo zarážející a děsivé, že v dnešním civilizovaném světě se vůbec něco takového děje. Bohužel děje a velmi často. Skoro denní případy jsou toho důkazem. Jen kolik špatných zpráv na toto téma, se dozvídáme například z deníků a televize. A kolik případů je utajených. Celkový součet by byl hrozivý. Samotné případy jsou strašlivé a pobuřující.

Jak se chovají lidé ke zvířatům? Necitelně. Jde o týrání. Na obrázku je bezmocné koťátko.

 

Topení koťat, ubití psa tyčí, vyhození zvířecího miláčka z okna, umírající dobytek a další.....

Je to smutné.Pro zvířátka na památku. Tolik zvířat, co takto skončilo. Určitě se tato zvířata nenarodila jen proto, aby umírala vinou takových bezcitných a nelítostných zrůd, kteří si říkají lidé. Tito lidé - zrůdy - zřejmě nikdy neviděli, jak se taková zvířata starají o svá mláďata. Jakou jim věnují péči, jak dokážou být smutná a starostlivá. A hlavně jakou cítí bolest. Jaké to asi je, když se kotě násilně topí pod lidskou rukou. Určitě si to umí představit všichni normální lidé. Zvláště potom ti, kterým se již v minulosti povedlo "nalokat" se vody. Nebo se i přímo v minulosti topili. Je to stejné, jako u člověka. Bez rozdílu. Koťátko lapá po dechu, zmítá se v křečích a pod vodou se snaží volat o pomoc. Jde mu o život a cítí to. Z posledních sil prokazuje, že chce žít. Každá vteřina je pro něj nekonečně dlouhá. Cítí, že svůj boj o život prohrává. Svaly povolí... Je konec. Z krásné roztomilé, chlupaté kuličky, zbylo jen bezvládné tělíčko, které ještě před pár okamžiky šťastně leželo u své starostlivé mámy. A co takový pejsek, který bezmezně věří svému pánovi, má ho rád a ten ho místo pohlazení ubije vlastní rukou v které svírá tyč... Je těžké o tom psát. Velice těžké. Jde z toho mráz po celém těle a svírá to na hrudi. Ale už je nutné o tom psát. Zvony bijí na poplach. Má takový člověk vůbec tady být? Zaslouží si, aby žil na této krásné planetě? Je to od těchto lidí bezcitné, nelítostné a kruté. Jsou to bezcitní a nelítosní lidé, kteří by potřebovali zažít stejnou bolest a utrpení. Proč se vlastně takto ke zvířatům chovají? Proč nevnímají tu nesnesitelnou krutost, kterou musí to nebohé zvíře projít? Kde je jejich cit a něha? Kam se vytratil zdravý lidský rozum? Každý normálně uvažující člověk dobře ví, že pokud něco takového zvířeti udělá, že to zvíře hrozně trpí. Jen slabomyslní a lhostejní lidé si mohou myslet, že nic necítí. To je velký omyl a sobeckost, si toto myslet. Však ono by je takovéto myšlení a jednání brzy přešlo, až by vše prožili na vlastní kůži. Jeden, po druhém. Nic jiného si nezaslouží.


Zabil/zabila jsi úmyslně chladnokrevně zvíře, jsi potencionální vrah...

Ano. Může to začít chladnokrevným zabitím zvířete, může skončit chladnokrevným zabitím člověka. Začíná to mučením zvířat na šňůře od prádla, končí to rozčtvrcením lidského těla.

Nedostatečné informace, vysvětlení a nezájem rodičů

Hlavně, jedná-li se o osobu ještě nedospělou. Mladiství si totiž tento vztah ke zvířeti ještě vytváří, stejně tak, jako malé dítě si jej vytváří do školního věku. Jestliže už v předškolním věku dítěte vidíme náznaky nelibosti zvířat, není něco v pořádku. Čtyřletý chlapeček šlapající broučky na cestě, by měl být každopádně varován rodiči, že toto se nesmí, že je to bolí. Nedojde-li k nějakému pokárání, dítě si myslí, že je vše v pořádku a pokračuje ve svém násilném chování ke zvířatům dál. Ze všeho nejhorší je učit děti k pravému opaku lásky ke zvířatům. Učit děti zvířata škádlit, provokovat a nenávidět je.  

 

Jen JÁ, zase jenom JÁ a nikdo jiný!

Proč existují takoví lidé, absolutně bez citu? Možnou příčinou je špatná výchova rodičů. V tomto případě zde hraje velkou roli ego, nebo-li, mé hodně hrdé "JÁ". Je, až neuvěřitelné, kolik lídí žije na tomto světě s touto myšlenkou. Mít za každou cenu navrch, ať to stojí, co to stojí. A hlavně, právě nad zvířetem. Takovému "člověku" by asi bylo dobré dopřát alespoň 20 vteřin tohoto trápení. To proto, aby si dobře zapamatoval, jaké to je. Jakým právem se nad zvířaty takoví lidé povyšují?! Kvůli inteligenci? Hrůzné činy těchto lidí právě tímto dokazují jejich inteligentní úroveň. Skutečně inteligentní člověk nikdy nehodí toulavou kočku do kontejneru a slepicím bezdůvodně neostříhá křídla. A v neposlední řadě, nezabije vlastního psa sekyrou. Tito lidé zřejmě mají v životě málo lásky, nebo jim v dětství láska velmi scházela. Ovšem s největší pravděpodobností to bude spíše pravý opak. Jinými slovy - rozmazlený a nevychovaný spratek. Spratek, který si vše od rodičů vynutil, na co jen pomyslel. Rodiče, kteří svoje dítko neustále a neúměrně přesvědčovali, jak je chytré a vyjímečné. A také, kde rodiče nehlídali, co jejich dítko dělalo, když nebylo zrovna doma.

 

Nechtěné utopit - vyřešení situace v 21.století

Je to bezcitnost, nevzdělanost, nebo obyčejné pokrytectví? Lidé v 21. století neznají slovo kastrace?! Tak to je opravdu k pláči, že pak musí chudáci zvířata, hlavně kočky a koťátka nesmírně trpět. Jde o to, že kastrace něco stojí a to by vyšlo páníčka a paničku příliš draho. To si raději koupí tučnou zásobu masa a bednu piv. Tím je to pro ně zcela vyřešená věc. Až se to narodí, tak se prostě utopí a hotovo. Nezájem. Takoví bezcitní a nelítostní lidé vůbec neví a ani nemají zájem vědět, co takové topené kotě a jeho kočičí máma prožívají za muka. Jak by asi bylo těmto lidem, kdyby před jejich zraky někdo násilně topil jejich vlastní děti. A jediné, co by bylo v jejich moci, přihlížet, trpět a při tom cítit, jak jejich vlastní srdce silně, splašeně bije a velmi bolestivě se svírá. Zažili by toto jednou, jedenkrát a už by nikdy nic takového nechtěli žádnému zvířeti udělat. Že je topení koťat normální? Ano, bylo to normální. Možná za dob středověku. Dnes je taková situace 100% řešitelná jiným, především citelnějším způsobem. A konec konců, kdo za to může, že je po vesnicích, nebo i ve městech, hodně koček? Ty kočky? Ale, to snad ne. Můžou za to právě jejich majitelé. Právě majitelé těchto nebohých zvířat toto vše mají mít pod kontrolou. Oni jsou za své zvíře zodpovědní. Ti, co mají skutečný rozum, také tak činí. Nejsou naštěstí všichni tak krutí a naopak svá zvířata milují. Proto také tito lidé cítí velkou zášť, nenávist a nepochopení k těmto necitlivým lidem.

Týrání zvířat je trestné

Jakékoliv zvíře, které je nuceno podstoupit násilnou bolest a utrpení, které pak těmito následky dříve, nebo později zemře, je chráněno zákonem. Tedy i topení koťat a jiné. Týrání zvířat je trestné a to je dobře. Jen by bylo lépe, kdyby tresty byly mnohem důraznější a příkladnější.

Závěr - Jako z filmu Planeta opic

Je naprosto zoufalé pro všechny lidi, kteří zvířata mají hodně rádi, vidět je umírat v krutých bolestech zásahem lidské ruky. Ani je nemusí vidět, stačí jim pouhá představa. Proč se někteří lidé takto chovají ke zvířatům? Proč jsou tak bezcitní a nelítostní?

Možná by mělo lidstvo projít zátěžovou zkouškou. Ocitnout se ve spárech nadvlády samotných zvířat a ochutnat, jak někdy bolestivý, až srdcervoucí je jejich život s člověkem. Zářným příkladem by mohl být film Planeta opic.

 

Je nejvyšší čas se vzpamatovat. Uvědomit si, že na této planetě máme, my lidé, žít ve vzájemné symbióze i s ostatními živočišnými druhy. Je to tak krásný svět. A každý tvor na této planetě má právo žít.

 

Bezcitní a nelítostní lidé se chovají ke zvířatům krutě. Přitom, naše planeta je tak krásná.

Autor článku+foto: Andromedassi

!!!Upozornění pro slabší povahy!!!

Jak se někteří lidé chovají ke zvířatům? Jedním slovem "hnusně"!!!

Toto video je zde pro názornou ukázku. Zároveň, ale také slouží, jako velmi odpudivý, odstrašující, nesmírně ostudný a bolestivě smutný příklad toho, jak jsou lidé neuvěřitelně chladní a absolutně bez citu. Toto, je jeden případ z několika tisíců, ba miliónů v poměru ku celé planetě!  

 Video zde zachycuje dívku, která s usměvěm na tváří hází malá štěňátka do řeky!!!

U takových necitlivých jedinců by bylo dobré zvážit jejich psychiatrické vyšetření a nějaký bolestivý trest. Co ho rodiče nučili, to dělá. Výchova, která nemá žádnou vazbu na citový vztah. A rodiče zavřít do kriminálu, až by se hory zelenaly. Nejlépe úplně izolovat od všeho živého. Potom by jim byla i ta moucha dobrým společníkem. Z těchto "lidí" nekouká nic dobrého. Možná tak zabití člověka. Kořeny všeho vedou vždy k začátku.

"Bezcitná zrůda" topí štěňátka - video

Anketa

Jaký trest by podle vás byl pro lidi, jenž týrají zvířata, nejspravedlivějším?

Celkový počet hlasů: 211

GDPR- Ochrana osobních údajů

To Top